„Macík je v České republice opravdovým unikátem. Staráme se například o několik desítek koní, ale také koček. V azylu je několik dobrovolníků, bez kterých by to nešlo. Například náš řidič chodí ráno do práce a odpoledne nám vozí jídlo pro koně, což je obdivuhodné,“ uvedla Hana Šimková z Macíku.
Ta se za devět let ovšem stále nesmířila s chováním některých lidí. „Bohužel někteří nechápou, že jejich zvířátko přijmout nemůžeme. A pak se chovají opravdu hnusně.“
Macík spolupracuje také například s věznicí ve Vykmanově. „Spolupráci s vězni si nemohu vynachválit. Mají o práci v našem azylu velký zájem a navíc u nás udělají velký kus práce. Spolupracujeme také například s Městským domem dětí a mládeže v Ostrově, kde se pravidelně koná kroužek Mladý sedlák či selka,“ dodala Šimková.
Nové projekty chystá občanské sdružení Macík i do budoucna.
Moji blízcí si museli zvyknout
Na cenu pro dobrovolníky Kateřinu navrhl Marek Šinkovič. „Práce Káti a jí podobných není příliš oceňována, protože nikdy nestojí na stupních vítězů, jen opodál tiše kontrolují své svěřence, zdali je vše, jak má být,“ odůvodnil svůj návrh. Jedno z Křesadel je tak určitě ve správných rukou.
Tak počítejte: 39 ptáků, 28 ježků, 2 srny, 4 lišky, 33 psů, 67 koček, 4 koně a také 1 netopýr.
Všechna tato zvířata přijalo vloni sdružení Ostrovský Macík do svéhoazylu v Horním Žďáru. Právě za založení útulku pro opuštěná zvířata aještě za provozování canisterapie v domově důchodců v Nejdku získala vedoucí sdružení Hana Šimková cenu Křesadlo.
„Začínali jsme tak, že jsme měli soucit s opuštěnými zvířaty. Brali jsme si je domů.Pak jsme našemu snažení museli dát oficiální podobu a začít žádat o granty, abychom mohli vůbec pokračovat. Přidali jsme se k celorepublikovým Macíkům a v roce 2005 jsme se osamostatnili pod názvem Ostrovský macík,“ shrnula historii sdružení Hana Šimková.
Cílem členů Ostrovského Macíka je záchrana ohrožených zvířat, včetně těch týraných. „Máme propůjčené obrovské pastviny, vybudovali jsme stáje. A část zvířat mají naši členové doma. Pokud se najde zvíře, které potřebuje individuální péči, tak si ho naši členové vezmou domů, starají se o něj a pak ho nabídnou k adopci. Většinou jsou to koťata, štěňata.“ Hana Šimková má zvířata ráda odmalička. „Byla jsem tak vychovaná.“
Sdružení provozuje i odchytovou službu a na objednávku měst zařizuje kastraci volně žijících koček. Provozuje azyl pro zraněná zvířata, která se po zahojení ran vrací zpět do volné přírody. Za vážný a poměrně častý problém považuje Hana Šimková týrání zvířat. „Zvlášť u těch hospodářských si společnost týrání příliš nevšímá.“
Foto popis|
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
Z OSTROVSKÉHO MĚSÍČNÍKU
ROZHOVOR UVEŘEJNĚNÝ V ČASOPISE "JÁ MÁM KONĚ" www.horses-online.cz
Ostrovský Macík
Zvířátka léčí (Foto: o. s. Ostrovský Macík)
Text a foto:
- Text: Marcela Klingorová
- Foto: archiv o.s.Ostrovský Macík
Hlavní motto Občanského sdružení Ostrovský Macík v Horním Žďáru naKarlovarsku, které zní: "Je spousta opuštěných zvířat a je také spousta opuštěných lidí a naším úkolem je dávat je dohromady", mnohé napovídá.O zajímavé a smysluplné práci, které se v Krušnohoří již pět let Macík věnuje, jsem si povídala s Hankou Šimkovou.
Čím se lišíte od ostatních útulků a podobných zařízení?
Macík není typickým útulkem, jedná se o azyl pro týraná, nemocná a hendikepovaná zvířata bez rozdílu. Provozuje odchytovou službu a také se věnuje kastracím koček. Útočiště zde nacházejí poraněná zvířátka a je jedno, jedná-li se o domácího nebo divokého nešťastníka. Mnoház nich jsou potom využívána v celé řadě činností, přičemž jedna činnost navazuje na další a jsou vzájemně propojeny tak, aby mohlo být maximálně využito všech vkladů - finančních, časových i pracovních.Základem je práce s mládeží a seniory. Jedním z nejdůležitějších cílů potom zlepšení vztahů mezi dětmi samotnými a zvýšení zodpovědnosti ke svému okolí.
Jak tato činnost vypadá prakticky?
Pořádáme dopolední programy pro děti ze škol a školek. Děti se jim srozumitelným způsobem seznamují s problematikou ochrany přírody a zvířat. Není třeba zdůrazňovat, že takové akce spojené s názornou ukázkou se setkávají s velkým ohlasem a zájmem. Uvedu malý příklad zavšechny: ze skupinky čítající 25 dětí se s živou kozou nebo krávou setkalo jen jedno dítě z deseti a tak není divu, že ukázky dojení bývají největším zážitkem z celého kurzu. Děti, které Macík navštěvují opakovaně, prokazují podstatné kladné změny v chování ke zvířatům.Snáze totiž pochopí nutnost jejich ochrany a slušného chováník bezbranným a na člověku mnohdy závislým tvorečkům. V podobném duchuje toto téma prezentováno samozřejmě také široké veřejnosti.
Neméně prospěšný je program pro seniory. Každý týden pravidelně ve čtvrtek se z vybraných zvířátek stávají malí terapeuti, kteří zpestřujípobyt starým a opuštěným lidem v Domově důchodců v Nejdku. Pravidelné setkávání zvířátek se seniory přispívá k lepšímu zvážení a ocenění vlastního života, jakožto jeho zodpovědného a smysluplného využití.
O tuto aktivitu mají zájem další domovy důchodců, protože přímý kontakt se zvířetem přináší seniorům výrazné zlepšení duševního i fyzického stavu. U ležících klientů dochází k vizuálnímu kontaktu se zvířetem, který u nich výrazně stimuluje snahu se hýbat a mnozí z nich komunikují i verbálně, což se běžně nestává.
Nemohu se nezeptat – kolik vás na to všechno je?
U nás nenajdete žádné placené zaměstnance – pouze dobrovolníky a členy z řad dětí. V týmu působí i několik specializovaných poradců –pro chov koní RNDr. Zuzana Pindová, pro chov exotického ptactva DagmarUrbanová, v oblasti kynologie se angažuje Petra Polachová a další. Jsme nevýdělečné sdružení, závislé na dotacích. Stěží bychom se obešli bez sponzorů z řad jednotlivců i firem, kterým nejsou osudy zvířat lhostejné. K důležitým sponzorům patří právní zástupce JUDr. Karel Jelínek, Ing. Václav Peleška a manželé Radovi, Nadace ČEZ, mimochodembez ní bychom již neexistovali, Nadace Robin, Karlovarský kraj a městoOstrov, MUDr. Petr Šantora, kolektiv pracovníků Mattoni, MonikaSt&quml;hrová, Martin Bezouška, Milada Hromádková a Helena Stixová a mnozí další nejmenovaní, kterým tímto děkujeme.
Jaká zvířátka můžeme u vás vidět?
V azylu najdete tato zvířata: 9 psů (Jim, Amanda, Džekyna, Jessica,Erik, Bertík, Čap, Jeana, Harry), které přijímáme pouze na dožití a z těch nejhorších životních podmínek, něco kolem 30 – 40 koček, beranaJardu, kozy Amálku a Rozárku, husy, kachny, slepice, krávu Natašu a její telátko a také různá volně žijící zvířata, která jsou zde dočasně.Například v zimě sem najdou cestu i labutě, ježci a drobné ptactvo.
Domov u nás našlo také 11 koníků, jejichž životní osudy jsou pestré a málokdy veselé. S pomocí některých z nich nabízíme relaxační ježdění. Nejde o hipoterapii či rehabilitaci, cílem je celkové uvolnění těla jezdce a splynutí s pohybem koně. Této aktivity využívají například Léčebné lázně Jáchymov.
Představíte nám své čtyřnohé přátele?
Patnáctiletý teplokrevník PADUÁN, narozený v Kladrubech, následkem dlouhé nemoci oslepl na jedno oko. Je to ale velká osobnost a vůdce celého stáda. O rok starší kříženec DARK je nejhodnější a také nejznámější z našich koníků. Po pádu na překážce přišel o oko a zranil se na zadní noze. Byl zachráněn před odvozem na jatka a nyní rozdáváradost hlavně dětem, je to jejich miláček. Čtrnáctiletou LUCKU, krásnou noričku s něžnýma očima ze spárů nepřízně osudu vytrhlo společenství SOS – život pro koně a paní Milada Hromádková. Dříve Lucka pracovalav lese. Obětavý člověk pan Jánošík vysvobodil z velice špatných podmínek hucula jménem HEY HEY. Čtyřletý koník zpočátku trpěl natolik velkými psychickými blokacemi, až se zdálo, že ani nebude využitý k ježdění. Naštěstí se i u něho vše v dobré obrátilo. Také jeho bratr ONDRÁŠ, narozený v roce 2002, má na týrání doživotní vzpomínky v podobě ztráty oka a poškozené nohy. Oba jsou určeni pro ostrovské školy a školky. MATHIAS byl odkoupený v dubnu 2006 ze špatných podmínek a dnesto největší mazel. Osmiletého chladnokrevníka MICHAELANGELA mezi cestou na jatka a péčí v novém domově dělily pouhé dva dny. Kvůli zranění nohy nemohl nadále tahat v lese a tak se ho díky iniciativě Lenky Filipové a Lucie Fošenbauerové podařilo zachránit navzdory velmi špatnému zdravotnímu stavu. Přátelský a k lidem důvěřivý světlohřívý ryzáček jepo několika vážných lékařských zásazích, při nichž prokázal obrovskou trpělivost, nyní spolu s Luckou využíván na kondiční vyjížďky do okolí. Jedním z těch šťastnějších, kteří si nemuseli v minulosti projít peklem, je tříletý poník ELGI, který se jako dar od sponzora do Macíku dostal naprosto zdravý. Byl přivezen nedopatřením, protože koník, pro kterého jsme původně jeli, nebyl schopen převozu a tak jel Elgi jako náhradník. Zdravím překypující VUNDYS, třináctiletý plnokrevník, nám byl darován na dožití. Jeho život byl od samého počátku hodně pestrý.Narodil se z dvojčat a byl ustájen v předsíni rodinného domu. Volné chvilky trávil poslechem vážné hudby, neboť jeho panička je učitelkou hudby. Nikdy nepoznal dostihovou dráhu, celý život prožil bez povinností na zahradě. LUNA je roční hříbátko s vrozenou vadou předních nohou. Nyní je po operaci, kterou jí zaplatila Ing.Helena Stixová. Dvouletý poník JEZE působí v pobočce Suchá u Nejdku, kde ho připravuje Lucie Fošenbauerová na práci s malými dětmi.
Když jsme u dětí, jak se jim ve společnosti koní líbí?
Děti se s nimi aktivně zúčastňují veřejných akcí jako: zahájeníl ázeňské sezóny v Jáchymově, Michaelská pouť v Ostrově, Den dětív Ostrově, Folková Ohře na Horním Hradě, Hubertova jízda v Horním Žďáru, kterou ve třídě začátečníků letos v říjnu vyhrála RenataPolachová s koněm Vundysem a za dospělé Marie Krákorová s koněm Royal Able, pravidelné návštěvy v ostrovských družinách či Vánoční spanilá jízda Ostrovem. Některá naše zvířátka je možno vidět také jako součást živého Betlému na náměstí v Ostrově.
Mají možnost zlepšovat komunikaci s dospělými tím, že je informují o naší činnosti. Aktivně se zapojují do vystoupení se zvířaty a velkým oceněním pro ně samotné je fakt, že výsledky své práce mohou presentovat při nejrůznějších akcích. To vše dohromady slouží také jako motivace do budoucna.
O prázdninách je pro ně pořádán čtyřdenní pobyt v azylu. Jejich vzájemné sblížení mezi sebou i mezi zvířaty je zásadním cílem.
S koníky pracujeme na bázi přirozené komunikace a dokonce v našem v areálu za účasti absolventa Fakulty veterinárního lékařství v Brně Jiřího Bendy úspěšně proběhl dvoudenní kurz. K osobě pana Bendy se v rychlosti ráda vrátím – jeho cesta za poznáním koňského nitra je podobná tisícům dalších a přesto zajímavá. Ačkoliv studoval Parelliho metody a doplnil je obecnou etologií výcviku koně, největších zkušeností se dočkal v praxi zásluhou vlastního, na počátku problematického koně...